„Nevěřila jsem, že to bude fungovat.“ Jak moje babička vyměnila sáčky za pomocníka, díky kterému nevyhazuje skoro nic.

Když jsme před 8 lety se Včelobalem začínali, babička Milka nám vůbec nevěřila. Dnes má v kuchyni včelobaly rozdělené na zeleninu, sýry i pečivo a „nedá na ně dopustit“. V 85 letech nás sama učí své osvědčené triky – třeba jak nechat nať dýchat, aby mrkev nezplesnivěla, nebo jak udržet domácí chlebík měkký i dva týdny. Podívejte se, jak jeden správný dárek před lety přinesl změnu, ze které se babička s dědou těší dodnes.

Babi, co sis myslela, když jsme před 8 lety začínali se Včelobalem?
No já jsem nevěřila, že se to povede, ale jakmile jsem dostala na Vánoce dárek od dětí, moc jsem se potěšila, od té doby ho používám, už ani nevím kolik let, nedám na něj dopustit, protože do něj všechno zabalím, i zeleninu z obchodu, když ji do něj zabalím, tak mi vydrží i 10 dní, nechám ho trošku otevřený, aby ta nať z mrkve dýchala, a vůbec mi to nezplesniví. Pečivo – když jdu na procházku, vždycky si vezmu nějaký rohlík nebo kousek chlebíku zabaleného a vždycky se mi to hodí. Donesu domů a nemám žádný odpad. Igelitové sáčky nepoužívám, protože je jich moc. Takže to opravdu vydrží, i tvrdý sýr, opláchnu to pod tekoucí vodou, otřu utěrkou a používám dál.

Stane se, že vyhazujete jídlo? Jak předcházíte plýtvání jídlem?
Jídlo se nám nezkazí, a když zůstane něco jako koláček, tak to zabalím do včelobalu, přikryju si misku s jídlem, krásně to přilne, nebo když zůstane nastrouhaný sýr, přikryju ho, dám do lednice a krásně mi drží, jsem moc spokojená, opravdu. Dnes jsem dostala další na chlebík, a je to na ten chlebík lepší, aby byl takový čerstvý. I jablíčko nebo ředkvičku, načatou nebo i celou okurku si tam radši zabalím než do toho igelitu. Mám včelobaly určené přímo na zeleninu, na sýry, na pečivo.

Jak jste skladovali chleba dřív a jak dnes?
V látkové utěrce. Chlebník rodiče koupili až dost pozdě, ale nerada jsem ho tam dávala, protože tam nedýchá. V té látce vydržel, dokud se nesnědl. Někdy se hned nesnědl a oschl a to už nebylo ono. Ve včelobalu mi chlebík neoschne, nedávno jsem pekla domácí chlebík a vydržel by mi tam i dva týdny, kdybychom ho nesnědli dřív.

Když jsi byla dítě a chodili jste do obchodu, do čeho vám balili šunku, sýr a co jste dělali s obaly?
Do papíru, tehdy sáčky nebyly. Doma jsme to měli v tom papíře, dokud jsme to nesnědli. Topili jsme dřevem, tak co se dalo, dali jsme do sporáku. Odpad jsme neměli. Měli jsme kompost. Obaly na vajíčka nebyly. Chleba jsme si dali rovnou do tašky, teď když si na to vzpomenu, zdá se mi to takové nehygienické, holou rukou nám podali chleba i rohlíky a dali jsme to rovnou do tašky. Zeleninu jsme nekupovali, protože jsme si ji vypěstovali.

Starší lidé se většinou bojí zkoušet nové věci, co tě přesvědčilo včelobal vyzkoušet a bylo těžké se o něj starat?
Já mám vždycky ráda nové věci, které jsou užitečné a nevyhazují se zbytečně. Ale ne, někdy stačí i kuchyňskou utěrkou setřít drobky třeba po pečivu, a když je tam nějaká zeleninka, tak to taky setřít takovou houbičkou, ještě to otřu do papíru a používám ho dlouho, vydrží mi i rok.

Dala bys včelobal jako dárek nějaké kamarádce?
Určitě, už jsem i dala, řekla jsem jí, že to používám, a ona mi pak děkovala, že je moc ráda, a potom šla do Tržnice a koupila si ho tam a od té doby si ho kupuje.

Co si myslíš o tom, že se dnes v obchodech všechno balí do plastů, a jak by mladší generace měly méně utrácet?
To je ubohé, to není dobré. Nejlepší by bylo nakupovat v takových obchodech, kde ti to nakrájí, odsypou a rovnou do dózičky. Je potřeba se té době přizpůsobit. Nejlepší by bylo zřídit takovou prodejnu, kde si člověk může vzít do dózičky, a nakupovat radši méně, já ty velké nákupy nesnáším.